Zamiluj se do Ježíše

18. 02. 2012 | † 15. 02. 2013 | kód autora: 65x
Věřím, že vás Pán Bůh osloví,stejně jako oslovil mě když jsem si toto zamyšlení připravovala.
Víte jaké je to být zamilovaný?Pamatujete si na to?
Většina z nás si na tento zážitek pamatuje a nebo zamilovanost právě prožívá na vlastní kůži.
Když jsme s Jiříkem spolu začínali chodit, vyhledávali jsme příležitosti jak být spolu, když jsme se večer rozloučili přišla mi do 5minut ještě SMS, těšilo nás být spolu, pokud jsme zrovna spolu nebyli, mysleli jsme na toho druhého a těšili se z toho že se opět uvidíme.
Vídávali jsme se každý den a já si pamatuji jak jsem ve vlaku brečela když jsem jela domů a on měl zamnou přijet až za týden, přišlo mi to jako dlouhá doba.
Zamilovaní jsou neradi od sebe těší je vzájemná přítomnost a také ji vyhledávají. Jiskří to mezi nimi. Pokud vejdete do místnosti cizích lidí a  je tam zamilovaný pár, ačkoliv nejsou zrovna přilepení jeden k druhému tak po chvíli pozorování vám bude jasné že ti dva patří k sobě.
Jednou jsem poslouchala doma přednášku od bratra Knechtleho – misionáře, který se narodil ve Švýcarsku ale odešel do Ameriky v protože chtěl získat velké bohatství a to se mu podařilo, stal se vlastníkem jednoho z mrakodrapů v New Yorku. Když uvěřil, odevzdal postupně všechen svůj majetek na Boží dílo a stal se misionářem, který přivedl ke Kristu velké množství lidí - a on vyprávěl krásný zamilovaný příběh který mě velmi zaujal a oslovil a určitě ne jen proto že jsem ho předtím neznala. 
Příběh je svým způsobem výkladem knihy píseň písní. Protože je tato kniha poetická nemusí být vše napsáno chronologicky a to je důvod proč většinou možná nechápeme význam této krásné knihy.
Tento příběh je o malé rodině, která žije v Galilei v městečku Šunem.
Šunem bylo město známé krásnými ženami. Rodina měla několik synů ale jen jedinou dceru.  A tito Bratři nebyli ke své sestře zrovna nejmilejší. Bratři z našeho příběhu zůstávali doma zatímco jejich sestra musela pracovat. Rodina měla stádo ovcí a dívka je musela vodit na pastvu zatím co její bratři byli doma a věnovali se vlastním hrám.
I  tehdy se dívky zajímaly  o svou pleť stejně tak jako dnes. Tato dívka ale neměla žádnou příležitost aby se šlechtila. Celý den byla vystavena slunci, dešti a větru a stále byla v kopcích s ovcemi.
 
V první kapitole a šestém verši knihy Píseň písní čteme, že jednou řekla:
 
Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce
 
 
 
Byla přesvědčena že se do ní nezamiluje žádný chlape...

....

Ale jednoho dne když pásla své ovce, uviděla v dálce mladého pastýře se stádem. Zatoužila aby přišel za ní a on opravdu přišel, setkali se a celý den si povídali, o tom co měli rádi mluvili o nebi, o zemi o ovcích, o potocích a večer když slunce zapadalo za hory, uvědomili  si, že se do sebe zamilovali.
Ona mu řekla:
 "vždyť já ani nevím jak se jmenuješ". 
A on na to:
 "prosím neptej se mě na jméno to musí zůstat tajemstvím". 
"A přijdeš i zítra? " 
"Ano přijdu, slibuji, vrátím se protože tě miluji, ale ne zítra, čekej mě, protože jednoho dne se k tobě určitě vrátím." 
Potom odešel.
Dívka běžela domů a když vešla do malého domku kde bydlela její rodina zvolala : 
"našla jsem milého!"
 Bratři se na ní podívali:
"ty a milého? To je vyloučené, jen se na sebe podívej jak by se mohl nějaký mládenec do tebe zamilovat?"
"Ale on mi to řekl,"
" nevěř tomu!"
 řekli jí bratři,:
 "toho už v životě neuvidíš."
 Zarmoucená dívka šla smutně spát. 
 
Ve třetí kapitole v prvním a druhém verši nám Bible říká že v noci se jí zdálo, že hledá toho koho ze srdce miluje.
 
Hledala jsem ho, a nenalezla.
Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.
 
 Naše vyprávění nás přenáší do Jeruzaléma. Nový král Šalamoun usedl na trůn, byl krásný moudrý a oblíbený mezi všemi dcerami Jeruzalémskými Každá tajně doufala že si snad ji vybere za manželku.
Jednoho dne král rozkázal aby byly vyrobeny svatební nosítka
Jeruzalémské dcery je ozdobily výšivkami a když byly nosítka hotové král přikázal aby ho vojáci odnesli do Galileje Když se pastýři z Galileje dozvěděli že přijde, jejich nový král, toužili všichni vidět ten královský průvod.
I naše dívka toho rána prosila:
"smím dnes zůstat doma? Taky bych chtěla vidět krále."
 Bratři řekli:
" no dobře tedy pojď s námi"
 a tak stála s ostatními a dívala se směrem k Jeruzalému odkud přicházel ten průvod. 
 
Ve třetí kapitole v šestém a sedmém verši čteme:
 
"Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z  myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?"
Hle, jeho lože – lože Šalomouna, šedesát bohatýrů okolo stojí, bohatýrů z Izrael
 
Dovedete si představit to překvapení když dívka viděla jak ten královský průvod odbočuje z cesty a míří právě k jejich domu? Rychle vyskočila, aby zjistila co se to tam vlastně děje a najednou vidí že těch 60 nosičů postavilo nosítka na zem, záclony se odhrnuly a z nosítek vystupuje sám král Šalamoun oblečený ve svém královském rouchu, ze širokým úsměvem jí kráčí vstříc a otvírá náruč. Naše malá pastýřka ke svému překvapení vidí že ten pastýř do kterého se zamilovala je sám král.
Král Šalamoun se před nějakým časem převlékl za pastýře a šel do Galileje aby tam našel dívku která by jej milovala a vzala si ho za manžela. Ne proto, že je bohatý, že je král a bydlí v paláci ale pro jeho povahu, pro jeho lásku pro jeho srdce a jeho ideály. A takovou dívku našel,
teď přišel aby si ji odvedl do Jeruzaléma a oženil se s ní.
A to je přesně to co pro nás udělal náš milující Bůh. Vzdal se všeho a přišel tady na zem aby si nás tady našel a abychom se my mohli do něj zamilovat stejně tak, jako dívka z našeho příběhu do krále Šalamouna
Ježíš přišel, chodil po Galilei, byl tady na této zemi odešel a vrátí se pro nás s velkou slávou, i když mnozí říkají že nepřejde, že je to nesmysl.
Vraťme se k příběhu, dívka je překvapena že ten její pastýř je sám Izraelský král, on ji ale miluje takovou jaká je. Král Šalamoun se rozhodl že si tu dívku vezme že ji chce takovou jaká  je,  bere ji na nosítka a  říká,  odneste nás do Jeruzaléma.
 
V osmé kapitole v pátém verši čteme:
 
Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, opřena o svého milého?
 
V písmu čteme také o tom jak svou malou milovanou pastýřku ustrojil, a to je spravedlnost Kristova.
Dívka tedy vchází do paláce, tam jsou knížata z Jeruzaléma a král jim představuje svou manželku. 
 
Když dívka vidí všechnu tu krásu není nejdřív schopna slova ale pak ve druhé kapitole  čtvrtém verši říká:
 
On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je lásk...


....

 
Nalezla jsem toho, kterého tolik miluji.
Jsme zamilování do Ježíše? Poznají na nás lidé že my a Ježíš patříme k sobě?  Jde vidět že chodíme s Ježíšem? Všimnou si ostatní že je na nás něco zvláštního a ne jen to  že nejíme vepřové, nepijeme a v sobotu máme volno? Věřit v Ježíše Krista znamená mít s ním úzký milostný vztah
Ježíš chce abychom s ním měli takový úzký vztah jako je mezi manžely.
Mnozí jsme byli zamilování do Krista, při našem křtu, a pak ta zamilovanost i to nadšení nějak opadlo. Stejně jako je svatba počátek manželství s naším drahým tak je i křest počátkem našeho "manželství" s Kristem.
Jak se zamilovat do Ježíše? Myslím že, většina odpověď zná. Dejme si každý den schůzku s Ježíšem mluvme s ním řekněme mu úplně vše i ty nejtajnější pohnutky, vždyť komu jinému bychom to mohli říct než Ježíši. Poznávejme bibli na modlitbách, poznávejme Ježíše a jeho lásku každý den. Nevymlouvejme se na čas, vždyť není nikdo kdo by byl více zaneprázdněn než sám Ježíš, a přesto je ochoten nám věnovat svůj drahocenný čas. Pečujme o svá "manželství" které máme s Kristem nedovolme aby  zamilovanost vyprchala a pak nezůstalo nic víc než pouhá forma.
Jako adventisté sedmého dne jsme obdrželi nádherný dar, tím je naše jedinečné poznání a pokud nezapomeneme mít lásku ke Kristu budeme opravdu vyjímeční.
 
V první korintským třinácté kapitole, druhém verši čteme:
 
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
 
 Zamilujme se do Ježíše naprosto cele. Choďme s Ježíšem abychom byli schopni říct ne jen jo Ježíš jasně že ho mám  rád jsem přece křesťan, ale abychom dokázali přiznat Já miluji Ježíše celým srdcem a jsem ochoten se pro něj všeho vzdát protože chci být jen s ním, na  ničem jiném mi nezáleží.
 Protože Jen v případě že Milujeme celým srdcem svého vykupitele, teprve pak budeme schopni vidět smysl poznání, které jsme obdrželi. Protože bez lásky nejsme nic.
Dejme si pozor na povrchní vztah k Ježíši. Odevzdávejme denně svá srdce i životy Pánu, věřím, že zahoříme opravdovým plamenem lásky a budeme s nadšením objevovat denně nejen  lásku Ježíše k nám ale i tu naši k němu. 
Amen.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.